úterý 16. května 2017

PO SÁZAVĚ

A že nás čeká další pěkný víkend, volám v týdnu Jardovi, cože a kamže se tento víkend vydáme? Jarda odepisuje, že je to jasný, že dáme tradiční trasu, jako každé jaro, po proudu řeky Sázavy.
Vyrážíme tedy v sobotu ráno. Hned za Brodem Jarda ohýbá článek řetězu. Díky hodné paní v obci Chlístov, která nám půjčila kleště, za chvíli opět pokračujeme. Ve Světlé najíždíme na cyklostezku, která přechází v červenou turistickou značku, přírodní rezervací Stvořidla. Vydrncaný z kořenů a šutrů přijíždíme do kempu, kde probíhá první občerstvení.


Šutropád na Stvořidlech
Pivson v kempu na Stvořidlech.


Projíždíme městem Ledeč n. S., kde se rozhodujeme pro jednodušší cestu po asfaltu, než se hrabat do kopce na druhém břehu Sázavy pěšky a kolo tlačit. Přes Hněvkovice a krásnou vísku Zahájí, přijíždíme zpět k řece do kempu v Chřenovicích.


Zahájí.


  V kempu už paří trempíci. My dáváme též jedno od cesty a k tomu knedlíky s uzeným z polotovaru. No…budiž, sníst se to dalo. Dál potom pokračujeme přes přívoz do Budčic a Vlastějovic, kde u studánky doplňujeme vodu.


Studánka ve Vlastějovicích.


Další zastávka nás čeká na mlýně v Horkách. Opět občerstvení a pak už míříme do Zruče nad Sázavou. Zde je super využít opět cyklostezku na břehu řeky, než přejíždět velký kopec po silnici nad Zručí. Pak už nás čeká pouze poslední táhlý kopec po silnici a jsme nad Kácovem, kde naše dnešní putování končí.

Kácov
Kácovský pivovar
Zewlení u jezu
Starý vojenský most v Kácově


V Kácově se samozřejmě musíme stavit v pivovaře, kde je hospoda a kácovský Hubertus. Vynikající pivo! U pivovaru a jezu ještě zevlujeme a odpočíváme. Potom přejíždíme přes vojenský most na konec Kácova, kde budeme hned na břehu Sázavy na loučce kempovat. Večer trávíme u přátel u ohně, kteří zde mají půjčovnu lodí a bárek ve stodole. Doporučujeme se stavit, hodně příjemní lidé! Samozřejmě zde čepují Kácov a je i možné se zde ubytovat.


Probuzení
Kempujem



V noci u vody trochu kosa, ale dali jsme to. Po snídani balíme a vyrážíme po červené směr Český Šternberk.
Chyba!! Obrovská chyba, protože hned nad Kácovem se musíme doslova vyškrábat nahoru na skálu a to vůbec není jednoduché! Tahám kolo za sebou do kopce a nadávám jak špaček. Tohle je na vrtulník! Nicméně nejtěžší úsek zdoláváme a pak už je červená značka celkem příjemná. Úzký trail nás dovede až do obce Soběšín.



Výživnej vejšlap na skálu
Jsme nahoře uf!


Přijíždíme akorát na čas, právě otevírají hospodu. Dáváme jedno a volíme dál cestu po silnici na kopec nad údolí Sázavy. Po silnici jsme za chvíli na kopci. Je zde nádherný výhled a v dálce už vidíme hrad Český Šternberk. Bohužel né jenom hrad, ale také vidíme, že se na nás valí pořádnej mrak.


Po červené na Šternberk.
Most do Soběšína.
V Soběšíně



Sjíždíme tedy do Šternberka, kde je parádní hospoda se zahrádkou. Dáváme oběd. Mimochodem luxusní rajská!!! Počasí se horší a tak, valíme na nádraží na vlak.


Český Šternberk
Český Šternberk



Cesta Posázavským Pacifikem je krásná a vede vlastně těmi místy, kde jsme jeli na kolech. Určitě doporučujeme si někdy cestu vlakem údolím Sázavy dát. Začíná pršet a to dost vydatně. Hromy, blesky a v Ledči stavíme, dál vlak nejede. Jsou podemleté koleje od průtrže. Čekáme tedy na autobus, který nás hodí do Světlé, kde opět přesedáme na vlak a dojíždíme až do Havlíčkova Brodu.


Čekáme...vlak dál nejede...


No co vám mám povídat. Letos se nám to opět povedlo. Až na ten kopec po červený směr Šternberk, kterej byl fakt výživný, se vše povedlo na výbornou! Ale co, on i ten kopec měl něco do sebe. Příští rok ho dáme beztak zase. Díky Jardovi – Bodlákovi, že se mnou jel a vůbec jezdí, protože v Brodě takových cyklotrampů moc není. Ale co, my si vystačíme.
Bikepacking je obrovská svoboda a baví nás náramně!!!!









Jarda - Bodlák. Frčíme ze Světlé do Brodu. Pěkný to bylo!